|
PŘÍPRAVA MATERIÁLU Praní a česání Materiál pro předení, a už živočišný nebo rostlinný obsahuje nejrůznější cizorodé látky jako trávu, semena, bodláky, obaly vláken, nečistoty a také tuk a pot. Ty je třeba nejprve odstranit a materiál připravit pro předení.Ovčí rouno a další živočišná vlákna Pokud není rouno znečištěné, je možné ho příst bez praní a česání a teprve po upředení ho vyprat. To platí jako o ovci, tak i alpace, psí srsti a dalších vláknech. Nejčastěji však získáme materiál, který pro přímé předení ideální nebude, bude hodně mastný, zacuchaný, se zbytky rostlin a znečištění.a bude třeba ho nejprve vyprat, sčesat a eventuelně i obarvit. Pokud se chcete dozvědět více o jednotlivých druzích vláken, jejich vlastnostech přejděte na část materiály pro předení. Praní Než se pustíme do praní, rouno si rozložíme na zem a odstraníme z něho horší části, jako jsou příliš krátká srst nebo hodně znečištěná místa. Pak rouno namočíme do vlažné vody. Na to je ideální zahrada, kde můžeme rouno máčet i několik dní nebo když prší, můžeme rouno nechat rozprostřené na síti. Za dva až tři dny je ideálně odmočené, delší máčení může povzbudit k růstu řasy, což by nám znesnadnilo praní. Pokud budeme prát rouno v bytě, musí postačit kratší namočení ve vaně. Vlna neplstnatí varem, ale prudkými změnami teplot a třením. Při praní je tedy důležité dodržovat pravidlo, aby teplota vody byla stále stejná nebo aby se pomalu zvyšovala nebo snižovala a nedošlo k teplotnímu šoku. Protože vlna obsahuje potaš, který je sám pracím prostředkem, je možné prát vlnu „ve vlastní špíně“ a poté ji vymáchat v čisté vodě. Je také možné použít prací prostředek určený na vlnu nebo nejobyčejnější šampon na vlasy, já používám šampon z Hypernovy, litr za 12,- Kč.. Ruční praní provádíme tak, že vlnu jemně promačkáváme rukama nebo pomocí zvonu, na youtube.com jsem viděla pradlenu, která místo zvonu používala dna dvou PET lahví. Můžeme také dát rouno do pračky v povlaku na polštář nebo ve speciálním pytli určeném pro praní jemných věcí, je však třeba zajistit, aby se vlna při praní moc nemíchala a nepohybovala, aby nezplstnatěla a také, aby pračka neměnila prudce teplotu vody. Před praním v pračce si tedy ověříme, zda pračka po praní horkou vodou nenapouští vodu studenou, pak by se praní nepovedlo a měli bychom místo rouna velkou zplstnatělou kouli. Prudkou změnu teplot mívají i některé sušičky, takže i samotné sušení v nich může být rizikové. Vyprané rouno na závěr několikrát vymácháme v čisté vodě, do posledního máchání můžeme přidat aviváž nebo trochu octa. Pak opatrně vymačkáme přebytečnou vodu /můžeme vlnu krátce vyždímat i v pračce, ale pozor na zplstnatění/ a rouno usušíme zvolna ve stínu, schne hodně pomalu, protože dokáže absorbovat hodně vody. Pokud jsme použili pro praní detergent a rouno je po usušení moc suché, můžeme ho před předením smísit s trochou oleje a vody v poměru 1:1, to říkají chytré knihy, já to řeším tak, že si před předením natřu ruce krémem.
A tady je fotodokumentace z pokusu, který se příliš nepovedl. Zkusila jsem vyprat rouno v naší automatické pračce zn. ARDO, která pere i suší. Suché rouno jsem dala do syntetického pytle určeného pro praní jemného prádla. Nastavila jsem program na praní jemného prádla na 40 stupňů, součástí programu bylo i sušení rouna. Zřejmě jde o typ sušičky, která během sušení napouští studenou vodu, takže rouno částečně zplstnatělo. To je vidět na poslední fotografii, vlevo je rouno prané ručně, vpravo rouno z pračky.
Česání ovčí vlny Máme usušené pramínky rouna, které jsou více nebo méně spojené a bylo by obtížné je spřádat. Je třeba pramínky nejprve rozvolnit a rozčesat a vlákna srovnat jedním směrem. To je možné provést česáním nebo mykáním. Při mykání se vlákna rozvolňují pomoci ostrých hrotů, které se do rouna zapichují, z rouna se přitom uvolňují nečistoty a část krátkých vláken, vlákna se napřímí a postupně srovnají, tímto postupem se však vlákno poškozuje. Šetrnějším způsobem je česání. V minulosti se pro česání rouna v malém používaly bodláky a ruční škrabky, nyní jsou k dispozici ruční kartáče /krample, kracle/ nebo bubnové česačky.
Kartáče postačí pro přípravu menšího množství rouna, pokud se chystáme zpracovávat rouno častěji, je užitečným pomocníkem bubnová česačka.
Do podavače si urovnáme části rouna nebo obarvený česanec v menším množství. pomalu otáčíme klikou a pokračujeme, až se celá vrstva rovnoměrně zčeše na válci. Potom přidáme další vrstvu. Když je válec plný, to poznáme podle toho, že se další rouno odmítá spořádaně načesat a tvoří s chuchvalce, kovovou tyčkou rozdělíme česanec. Pak pomalu otáčíme bubnem a česanec uvolňujeme z hrotů. Výsledkem česání je česanec, který můžeme stočit do ruličky nebo rozdělit do pruhů, které dále smotáme do klubka. Jak při česání postupovat je vysvětleno v návodech od výrobce, videoukázky česání kartáči i česačkou je možné také najít na youtube.com.
Pokud si chceme vytvořit z česance úhlednou ruličku, která se bude dobře skladovat, položíme na jeden konec rozděleného česance potravinářskou folii s tyčkou a navíjíme česanec spolu s folíí kolem tyčky. Nakonec česanec folií zafixujeme. Příst je pak možné přímo u ruličky.
Česání jemných a krátkých vláken Pokud hodláme česat jemná vlákna, jako třeba angorskou vlnu, alpaku, kašmír, psí a další jemnou srst, je třeba ji před česáním rozčechrat, rozložit v malé vrstvě na hroty kartáče a opatrně sčesávat. Optimální je míchat jemná vlákna s jiným jemným materiálem, který má delší vlákna, například hedvábí. Pokud se nám nedaří vlákna hladce sčesat na válec, je možné si pomoci ručním kartáčem, který lehce přitlačíme k válci a přitom pomalu otáčíme klikou česačky, jemná vlákna se shora snadněji urovnají a výsledkem je použitelný česanec.
Rostlinná vlákna Já sama nemám s jejich pěstováním ani zpracováním zkušenosti, informaci, kterou zde uvádím, jsem našla na internetu. Kopřiva Vlákna z kopřivy jsou jemná, téměř bílá, jemná jako hedvábí dobře sají vodu a dobře se barví. Aby nebyla příze příliš hrubá, je nutné dobře odstranit pazdeří. Příprava kopřivy pro předení je hodně podobná přípravě lnu. Jak v malém připravit vlákna pro předení je zatím zahaleno rouškou tajemství, nicméně je pár nadšenců, kteří se snaží produkci kopřiv pro textilní průmysl obnovit. Já jsem zkoušela získat vlákna z posekaných a poté usušených kopřiv, tudy cesta nevede, stonek je lámavý a zdánlivé žádná vlákna neobsahuje. Následující text je volně přeložená část diskuse z internetu: “Zkoušela jsem namočit kopřivy a fermentovat je několik týdnů podobně jako len. Myslela jsem, že mě rodina vykáže z domu, protože černá fermentovaná masa vydávala strašlivý zápach. Touto cestou jsem však získala vlákna z lodyh, která vypadala jako ovčí rouno. Když jsem je usušila a vyčesala, změnila se na jemná vlákénka podobná hedvábí. Později jsem objevila jednodušší cestu, jak vlákna získat, ta byla zřejmě používána v dávných dobách - prostě nechat přírodu pracovat. Kopřivy z předešlého roku promáčené dešti a sněhem, učesané větry a usušené sluncem sesbírám, vyčešu je a příze je hotová.“ Zajímavé, že ? Postup ověřím po nashromáždění dostatečného počtu kopřiv příští jaro. |